PRO PROUDU DYJSKOMLÝNSKÉHO NÁHONU

Malá ochutnávka

Šmoulové jsou modří, malí, mužského pohlaví (až na Šmoulinku), oblečení do bílých kalhot (jen Taťka Šmoula nosí červené). Na rukách mají pouze čtyři prsty (nemají malíček). Často říkají cokoli se slovem „šmoula“, aniž by bylo přesně jasné, co tím myslí, například: „Jdeme šmoulovat ke Šmoulí řece.“ Přesto si navzájem velmi dobře rozumějí. Celkový počet dospělých šmoulů (bez šmoulat) je 100, při tanci se 99 šmoulů postaví do formace 9×11 s dirigujícím Taťkou Šmoulou. Šmoulové mají v oblibě především sladkou stravu, živí se převážně zeleninou a ovocem, ale jedí i pečivo (používají mouku), vejce a občas i maso, Šmoulíčka krmí mlékem. Základem jejich jídelníčku je šmoulovičník. Šmoulové bydlí ve šmoulí vesnici na skrytém místě, staví si dřevěné domky ve tvaru houby a se střechou většinou v barvách muchomůrky červené. Na střechy svých domků používají obří houby. V blízkosti protéká řeka zvaná Šmoulice. Vůdcem vesnice je Taťka Šmoula, který ostatním šmoulům radí, pomáhá a udržuje ve vesnici pořádek a pokud na delší dobu odjede, samotní šmoulové nedovedou všechno správně zorganizovat a při jeho návratu tam bývá často obrovský zmatek. Protože ze šmoulů je možné udělat zlato, jsou často neúspěšně pronásledováni. Jejich největší nepřátelé jsou čaroděj Gargamel a jeho kocour Azrael, kteří po nich jdou a snaží se je neustále polapit. Šmoulí pravidlo, kterým by se všichni šmoulové měli řídit, je být šmoulózní (poctivý, dobrácký, s radostí pomáhat a k nikomu se nechovat špatně). Typická šmoulí vlastnost je, že každému pomáhají.

Dyjsko-mlýnský náhon (německy Thayamühlbach-Kanal), známý také jako Mlýnská strouha či Krhovicko-jaroslavický náhon, též jako Stará Dyje, je více než 30 km dlouhý vodní kanál nacházející se v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Je to technická památka, jedno z nejstarších a nejrozsáhlejších vodních děl svého druhu na Moravě. Náhon odbočuje u obce Krhovice vpravo z řeky Dyje a vrací se do ní pod Hevlínem. Pohání mj. vodní mlýn ve Slupi. Po dokončení stavby mlýna v Jaroslavicích, po roce 1704, byl náhon prodloužen potokem Daníž. Stávající podobu má náhon od 30. let 19. století, kdy byl prodloužen od Dyjákovic po rakouské město Laa an der Thaya. Město Laa již někdy na přelomu 16. a 17. století z obranných a hospodářských důvodů svedlo vodu ze starého hlavního koryta řeky Dyje u Hevlína do městských příkopů. Do počátku 18. století bylo staré koryto již natolik zanesené, že nebylo schopno odvádět vodu při jejím zvýšeném stavu a město tak začalo trpět velkou vodou. Neudržitelná situace vedla po jednání k rozsáhlým úpravám všech vodních toků protékajících tímto územím, v jejichž důsledku došlo k trojnásobnému prodloužení krhovicko–jaroslavického náhonu. Po úpravách protéká náhon rakouským Laa, kde sloužil a slouží k pohonu mlýna přímo v Laa a mlýna Ruhhof.

Fotkofilmy z našich vodáckých akcí:

PO PROUDU ŘEK I. díl 2014-2015: https://www.youtube.com/watch?v=J2psb7fqvws

PO PROUDU ŘEK II. díl 2016-2017: https://www.youtube.com/watch?v=j9mlVH9-9rM&t=64s

PO PROUDU ŘEK III. díl 2018: https://www.youtube.com/watch?v=-un-LpUh2K4&t=167s

PO PROUDU ŘEK IV.DÍL 2019-2020: https://www.youtube.com/watch?v=xRbaOU0TJww

PO PROUDU ŘEK V. DÍL 2021: https://www.youtube.com/watch?v=CBO6hzaPPf4

PO PROUDU ŘEK VI. DÍL 2022: https://www.youtube.com/watch?v=Gw0Y2uqUXi0&t=220s

PO PROUDU ŘEK VII. DÍL 2023: https://www.youtube.com/watch?v=RkUdk_HsF40&t=10s 

 PO PROUDU ŘEK VIII. DÍL 2024: https://www.youtube.com/watch?v=Sbj5346FX3I&t=1172s